Kdo jsem - Práce s PORTFOLII

Na pedagogické fakultě jsem poprvé slyšela slovo "portfolio" v kontextu učení a byla jsem vedená k tomu, učit se s ním pracovat. Co Vám budu povídat, šlo to horko těžko :) Také nám bylo doporučováno pracovat s portfolii s žáky ve škole. Pořád jsem ale nevěděla jak na to. Ani v rámci praxí na fakultě, ani po absolvování - nikde jsem se nesetkala se smysluplnou prací s portfolii.
Co jsem většinou viděla bylo spíše formální uchopení práce s portoliem tak, abychom mohli říci: "pracujeme s portfolii". Většinou to ale nebavilo ani děti, ani učitele a byla to prostě dřina.
Nebo se portfoliem nazývalo něco, co připomíná spíše sběr všeho, co nemá pevnou vazbu. Taková "krabice" pracovních listů a obrázků v deskách.
Věděla jsem, že tohle není moje cesta. Ale nevěděla jsem, jak na to. Zkoušela jsem různé formy, ale nefungovaly. Vždy jsem skončila u toho, že máme sběrné portfolio a z toho vybereme takové ukázky práce, které nějak ilustrují, co se žák naučil, resp. jaký test a pracovní list kdy vyplnil/a. To vložíme do tzv. výběrového portfolia. Nicméně - ať jsem se snažila sebevíc, u většiny dětí to prostě nešlo. Nebyla to radost pro ně, ani pro mě. V rámci tripartit jsme se o tento výběr mohli opřít, ale stále tomu něco chybělo...
Letos jsem objevila co - chyběla tomu radost a smysluplnost.
Práce s portfoliem byla jako neodbytná myšlenka - pořád jsem si říkala, k čemu to mají žáci dělat? Co jim to má přinést? Jak to využijí v dalších letech? Využijí to vůbec? Dává jim to smysl?
Vedle těchto otázek jsem si uvědomovala (a stále uvědomuji), že děti možná budou dělat v budoucnu povolání, které rozvíjejí mimo školu - jde o různé koníčky, záliby, kroužky...
Paralelně vedle toho mi běžela hlavou má touha propojovat život a školu...
A pak se mi v hlavě začala rodit vize toho, jak by portoflio mohlo vypadat. Zadání pro žáky znělo:
,,Představ si, že si někdo vezme do ruky Tvé portoflio a díky tomu, co v něm uvidí, může tak trochu poznat, kdo jsi. Co Tě baví, co Ti jde, v čem jsi udělal/a pokrok. Co čteš, čemu se věnuješ. Na co jsi pyšný/á."
Toto zadání bylo pro děti srozumitelné a uchopitelné. Následoval brainstroming, co všechno může ilustrovat otázku: Kdo jsem?
Výsledek brainstormingu s žáky:

Najednou, jak kdybych přišla na cestu, kterou bych ráda s dětmi v tomto tématu šla. Důležitou součástí je to, že si pravidelně každý týden představujeme portfolia, resp. přírůstky/novinky. Vždy vylosuji pár žáků, uděláme si "sedánek" a společně se v pár minutkách podíváme, co nového portoflio žáků obsahuje. Je to i moment, kdy se žáci inspirují od sebe navzájem.
Jednou za čtvrtletí uděláme větší sedánek, kde pracuje celá třída - např. prezentace portfolia ve skupinkách a poté vylosování žáci před celou třídou.
Možná, že dojdeme do momentu, kdy nebude třeba ani tyto sedánky dělat, ale v tuto chvíli je vnímám více jako podporu, lešení, inspiraci pro žáky.
Konkrétní zpracování portfolia
Co všechno může přijít do portfolia je uvedeno na obrázku výše. Nicméně fantazii se meze nekladou a není nic, co by bylo chybně nebo dobře.
Vedu žáky k tomu, aby si každý vložený materiál označili datem vložení.
Také je podporuji v tom, aby si někam poznamenali, proč si daný materiál do portfolia vkládají - Co jim přinesl? Co se díky němu dozvěděli o sobě? Co se díky němu naučili? Proč ho chtějí v portfoliu mít? (Dobré je, když je tento komentář nějak odlišený od původního text, např. zvýrazněním, jinou barvou, napsáním na štítek, který je na daném materiálu lehce přichycený, apod.)
Někteří žáci si vkládají do portfolia takové materiály, které jsou si podobné a je na nich vidět pokrok - např. psaní příběhů v rámci dílen psaní. Je fajn, když pojmenují, v čem spatřují daný pokrok.
Do portfolia také mohou přijít okopírované stránky z učebnice, popř. pracovního listu, pokud jsou pro žáka nějak důležité.
Podporuji je také v tom, aby každé portfolio mělo v úvodu legendu, podle které můžeme vidět, způsob zpracování a řazení materiálů. Někdo volí legendu podle ročníků, jiný podle typu materiálu. Opět je to v kompetenci žáka, učitel zde slouží jako podpora.
Stejně jako jakákoliv jiná aktivita, kterou ve škole děláme, je i práce s portfolii "živým organismem", který se vyvíjí v čase. Pro někoho je tento způsob práce naprosto přirozeným, pro druhého náročnějším. A to je v pořádku. Učíme se, všichni...
Moc bych si přála, aby až se žáci za pár let do portfolia podívají, viděli, jaký kus cesty ušli, co jim přinášelo radost, když jim bylo 9, 10, 11,... a možná uvidí i moment, ve kterém se začalo utvářet to, kým budou. Kdo ví...
Mým cílem je žákům otevírat dveře poznání - sebe, světa... Věřím, že jim práce s portofolii může postupem času pomoci lépe poznávat, co je baví, co jim dělá radost, co je naplňuje... že jim jakákoliv práce ve škole pomůže lépe poznat, kdo vlastně jsou.
Jak tedy vypadají portfolia našich žáků? Mrkněte níže do fotogalerie.